„Byl to jeden z nejpodivnějších zápasů, který jsme v této sezoně odehráli,“ kroutil po utkání hlavou trenér Ginzburg. Jeho svěřenci totiž v prvním poločase umožnili domácí Valencii dvacetkrát doskočit míč v útoku!! To je číslo, které mnohé týmy nedokáží ani za dva zápasy. „Dvacet útočných doskoků soupeře za poločase je hrozivé číslo,“ podotkl Michal Křemen, klíčový hráč druhého poločasu. K tomu se v prvních dvaceti minutách přidalo několik snadno ztracených míčů jako například při vyhazování z autu jsme dvakrát přímo namazali Valencii, která z toho skórovala. Občas se domácí dostávali k míči i se štěstím, ale přesně podle rčení, odvážnému štěstí přeje.

V prvních šesti minutách zápasu domácí na jeden náš koš nacházeli jako odpověď koše tři a nebylo ničím překvapivým, že o deset bodů jsme prohrávali už po šesti a půl minutách (15:4). Dokázali jsme snížit na 17:11, ale pak jsme inkasovali laciný koš v posledních vteřinách hracího období. Na našem kontě bylo –8 bodů a na 11 nastřílených bodech se podíleli pouze dva hráči: sedmi body Pumprla a čtyřmi Benda. Také ve druhé čtvrtině nám domácí rychlík začal ujíždět. Dva body Bendy z trestných hodů přebili domácí deseti body a po 16.minutách zápasu jsme prohrávali 29:13. Na palubovku se poprvé dostal Michal Křemen a hned se prezentoval dobrou nahrávkou na Lawrence, který po útočném doskoku skóroval. Teprve po 16 minutách jsme na střeleckou listinu dopsali třetího hráče! Michal Křemen pak ještě přidal trojku a sekci střelců rozšířil. Bylo to takové světlo na konci tunelu. V poslední minutě druhé čtvrtiny jsme se dostali do desetibodového manka, ale zase poslední koš jsme dostali až příliš snadno.

Domácí, poučení ze zápasu v Pardubicích, si ohlídali vstup do třetí čtvrtiny a naopak svoje vedení ještě navýšili. V prvních čtyřech minutách jsme nedokázali zabránit tuctu bodů domácích, zatímco jsme sami nastříleli jen čtyři. Ve 24.minutě už svítilo na ukazateli skóre 52:32 a už se dálo, že utkání nabralo jednoznačný směr. Pak ale zaúřadoval Michal Křemen, který dokázal jednak přesně střílet, ale také připravoval pozice pro své spoluhráče. Po jeho odvážném průniku byl ve 27.minutě stav 56:43. Když se trefil na začátku 28.minuty za tři Wilson, ztráceli jsme 11 bodů a bylo jasné, že zápas pro nás ještě nekončí. Ve druhém poločase jsme totiž obrovským zlepšením na obranném doskoku zamezili domácím doskakovat odražené střely a tím pádem jsme Valencii snížili počet útočných doskoků na jednu desetinu (20 za první poločas, 2 za druhý). V závěru třetí čtvrtiny domácí ještě zvýšili náskok na 14 bodů (60:46), ale poslední minuta patřila nám. Nejprve Lawrence z nájezdu skóroval dva body. Na druhé straně získal aktivní obranou Křemen míč a Wilson trojkou povedenou akci zakončil. Byl to poslední koš, protože Radek Nečas drobnou tečí vychýlil de Colovu střelu z dráhy a třetí čtvrtinu jsme tak mohli skončit pouze s devítibodovým mankem. Poslední desetiminutovku začali sice domácí dvěma koši, ale Michalova třetí trojka naznačila, že se vzdát nehodláme. Postupnými krůčky jsme se dostávali do zápasu. Lawrence přidal další trojku a dvě šestky a stav byl pět a půl minuty před konce zápasu 68:59. „Ve druhém poločase jsme po několika trojkách a doskocích získávali sebevědomí,“ poznamenal k vývoji druhého poločasu Michal Ježdík. Výrazně posílené sebevědomí uzamklo domácí v útočných aktivitách. Jen těžko hledali otevřené střely a to, co nedali, už nebyli schopni si doskočit. Naopak náš 62.bod z rukou Bendy přišel po dlouhodobém obléhání domácího koše, kdy jsme v rámci jednoho útoku třikrát útočně doskočili. V posledních třech minutách nám rozhodčí odpískali dva útočné fauly a vzali nám možnost se bodově dotáhnout. Ovšem výborná obrana nedovolila domácím vůbec skórovat a naději na úspěch jsme stále živili. Minutu a 15 vteřin před koncem přišel průnik Pavla Pumprly a koš s faulem (68:65). De Colo nám třetí neproměněnou trojkou daroval další útok. Pavel Pumprla stylově zasmečoval a opařeným domácím i téměř šesti tisícům fanoušků v hale tuhl úsměv (68:67). Rychlý faul na Martinéze otestoval jeho nervy, ale rozehrávač domácích nezklamal a obě šestky proměnil. Třetí oddechový čas ve druhém poločase si dvacet vteřin před koncem zápas vzal trenér Ginzburg. Míč se posunul na útočnou polovinu a útočná akce dostala svého finálního hráče, byl jím Lawrence. Ten se těžce probíjel lesem rukou ke koši. Dva body dal, ale píšťalky rozhodčích zůstaly němé, byť se Eugene o svá práva hlásil. Do konce zbývalo 14 vteřin a míč po výhozu zpoza zadní lajny směřoval na Martinéze. Dal se pochopitelně za stavu 70:69 očekávat rychlý faul. Přišel po dvou vteřinách a faulovaný hráč obě šestky proměnil (12 vteřin před koncem – 72:69). Útočná akce má na svém konci na perimetru číhajícího Pavla Pumprlu. Přihrávka Michala Křemena ho nachází ve volné pozici. Pravděpodobně domácí nebyli přesvědčeni, že by Pavel byl tím nejnebezpečnějším hráčem na perimetru, protože mu nechali až příliš velký prostor. Pavel se svou šancí naložil dobře – 72:72, šest vteřin před koncem. Trenéři už bez možnosti vzít si time out možná spřádali plány, jak naložit s prodloužením. Po dvou vteřinách přichází hluboko na polovině Valencie faul Lawrence. Užaslá domácí lavička, nechápající Wilson běží za svým parťákem a z každého oka mu srší otazníky, komentátor televizního přenosu na stanici Eurosport 2 těžce hledá slova a každé písmenko s sebou nese otázku proč. Co se odehrálo v hlavě Eugena nevíme, ale možná to tak úplně špatný nápad nebyl. Je jasné, že za 6 vteřin se koš dát dá vcelku bez problémů. Rychlý faul dává naději na poslední útok, možná si Eugene neuvědomil, že posun místa vyhození už díky třem time outům není možný. Nicméně Miguel první šestku nedává, druhou ano. Do konce utkání zbývá 4,1 vteřiny a míč zpoza koncové čáry míří daleko na útočnou polovinu. Končí ale za postranní čárou. Rozhodčí však zaznamenali teč a vyhazujeme my. Míč se vlastně dostal do míst, kde by se vyhazoval po eventuálním oddechovém čase a přesto uběhly jen desetiny vteřiny. Vyhození směřuje pod koš, kde si míč přebírá Wilson. Cesta ke koši není možná, Lamayne dělá úkrok do leva a z výskoku atakuje pouze obroučku. Tento odražený míč si už domácí ohlídali a utkání konči.

Uhráli jsme ve Valencii výborný zápas, prohráli jsme o jediný bod, ale tak blízká možnost vítězství dala i takovému výsledku hořkou pachuť. Přesto stále máme postup ve vlastních rukách. Za 14 dní v Nymburce se dá očekávat bitva jako řemen. Už teď byste si měli úterý 21.února vyblokovat k návštěvě utkání, kde půjde opravdu o hodně. 

(pár fotografií najdete ve fotogalerii)