ZDENĚK RYLICH VZPOMÍNÁ

ZDENĚK RYLICH VZPOMÍNÁ

Jedním z hráčů, které budete moci potkat 5.ledna na utkání v Pardubicích je devadesátinásobný reprezentant Československa, dvojnásobný mistr ČSR, křídelník Zdeněk Rylich. Na co si jedna z legend košíkové vzpomíná, najdete v rozhovoru. 

Co Vám zůstává ve vzpomínkách na slavná léta v Orbisu Praha?

V Orbisu se v roce 1956 sešla dobrá parta spoluhráčů, kteří si velice dobře rozuměli. Rychle jsme se stali družstvem, které hrálo na špici a kromě Brna jsme neměli tolik soupeřů. Vyhověli jsme si nejen po herní stránce. Protože jsme byli všichni vysokoškoláci, rozuměli jsme si i mimo hřiště. Prostě byla to skvělá parta lidí jak basketbalově tak lidsky.

Proč jste se rozhodl zrovna pro tým Orbis Praha?

Byl jsem v  týmu Slávia ITVŠ Praha a nikdo mě odtud nevyháněl. Když se v roce 1956 v ATK Praha (nebo oficiálně ÚDA Praha) končilo s oddílem košíkové, přešel celý silný střed: Tětivové, Škeřík, Matoušek a Šíp do Orbisu. Já už jsem s těmito hráči čtyři roky hrál v reprezentaci a byli jsme v kontaktu. Pan Luttna, které se točil kolem košíkové v Orbisu, mi dal nabídku a já ji akceptoval.

Co bylo důležité pro zisk titulu hned v prvním roce?

V Orbisu, který byl státním podnikem, se našel se kolektiv lidí, kteří projevili zájem o basketbal. Byli pro nás vytvořeny na tu dobu nezbytné podmínky, které jsou ve srovnání se současností skoro legrační. Těmi podmínkami byla hala a peníze na cestovní náklady na cesty při utkáních hraných venku.

Co vás hnalo k dobrým výsledkům, peníze to v té době asi nebyly?

Ano, v té době o peníze nešlo, protože jsme žádné nedostávali. Chtěl jsem hrát vrcholový basketbal a nechtěl pochopitelně prohrávat. Největšími konkurenty byly týmy Sparty, Zbrojovky Brno, Slovanu Bratislava nebo Svitu. To byla špice a mezi hráči těchto týmů byla velká soutěživost. Druhý důvod byly evropské poháry. V podstatě to byla jediná možnost, jak se dostat za hranice. Jen vítěz ligy měl pozvání na pohárové zápasy. Při utkáních si nás všímaly jiné týmy. Občas poslaly pozvání na přátelské zápasy a to byla opět možnost vycestovat. Pochopitelně mě lákala i reprezentace. V ní jsme měli silné družstvo, ale o místo bylo třeba bojovat na několika výběrových soustředěních a uspět v nich mohli jen ti nejlepší. To byl také motor našeho snažení.

V padesátých a šedesátých letech se týmové kolektivy moc neměnily. Proč?

Tehdá byla jiná doba. Každý oddíl si kluky chránil a možnosti přestupu nebyly velké. V té době přestupy hráčů nebyla móda. Věřím, že by ani Šíp, Škeřík nebo Tětivové z Dukly neodešli, kdyby nebyl klub zrušen. Já jsem mohl přestoupit do Sparty, měl jsem nabídku, ale to by znamenalo opustit kolektiv hráčů a to se mi nechtělo.

Na které trenéry vzpomínáte?
Trenérů se v Orbisu vystřídalo více. Kvalifikovanost mnohých však nebyla vysoká. Silní jedinci a odborníci jako Fleischlinger, Hermann nebo Ivan Mrázek trénovali reprezentaci. Na Orbisu se vystřídalo více trenérů jako Svatopluk Mrázek, Václav Krása nebo Luttna a snad kromě Mrázka to nebyli silní trenéři. Hodně často jsme si s vedením zápasu poradili sami. 
 
vloženo: 30.12.2009 00:27 / přečteno: 11024x
 
« Zpět
SPONZOŘI Facebook
ČEZ
STARLIFE
J&T BANKA
GEOSAN THETA
EPL COND
Velišek  - Podpěra
ADIDAS
LION SPORT
AUTOSALON LOUDA
CAR 4 WAY
Dr. MAX
Renomia
Zepris
VIS
Město Nymburk
Elektro Kutílek
Datonet
DP ComTel
Špára STK
Nota Bene
FALDO
Louda Reality
Crystal Bohemia
Wobenzym
Louda Alform
Inkospor
Barton
Jimsoft s.r.o.
C.L.P.A.
CASIA TOUR
hala
XXL
Hyundai
Molten
Česká televize
Kooperativa
AGEL
Pivovary Lobkowitz
ONDRÁŠOVKA
Redside
VALBEK
Rozehnal a Kuchař
ZENIT
SPORT
Finance Habitation
SUBTERRA
Sev.en EC
© 2010 - Copyright by ČEZ Basketbal Nymburk a.s. All rights reserved.